Skupinovou pro dvacet, prosím
„Tak čau mami, už běž, já to už zvládnu sama, přijedu v neděli, ahoj!“ Lucka mámě naposled zamává a zmizí v hloučku holek v rohu nádraží. Hromada krosen a dvě kytary jsou opřené opodál. Z hloučku se odpojují dvě starší dívky a míří k přepážce. Vesele si vykládají a vystojí frontu: „Dobrý den, skupinovou pro dvacet jedna do Milotic u Kyjova, prosím“ je pátek odpoledne 15:00 hodin.

Dívky sesbírají své batohy, navzájem si je „nahodí“ a vydají se na nástupiště,

poslední rodiče se loučí a odcházejí.

Dívčí skautsky oddíl Vyriony, který jsme právě sledovali na nádraží vznikl v roce 1978 a právě na této „výpravě“ holky budou oslavovat jeho dvacáté deváté narozeniny. Ze začátku fungoval pod hlavičkou Svazarmu, později Junáka a od roku 1997 se registruje v organizaci YMCA – SKAUT, nyní YMCA T.S, o.s. Oddíl má v současné době asi čtyřicet členů.

Spacák a karimatku s sebou
Do Milotic na jeden podzimní víkend přibyla skupina veselých skautek, dívky se ubytovaly v tělocvičně místní základní školy. Vše co potřebují si přivezly samy, spacák, karimatku, jídlo. Žádné postele, žádná penze, jen jednoduché předání klíču od školníka „Takže v neděli v jednu si to přijdu převzít zpět“ a zavírá dveře.

Dnes frčí batika a kostky
Skauting za poslední léta prošel velkou revolucí. Dřívější znaky skautů jako pravidelné nástupy, krabička poslední záchrany a podobné už skoro vymizely. Ke krojové košili už by si dnes asi málo která skautka oblékla jednobarevnou sukni a hnědý baret. Dnes frčí batikované barevné oblečení, kostkované kalhoty a u děvčat tzv. „sarong“ či „arafatka“ (šátky na krk).

Jediné co se ale asi od dob našich dědečků, zasloužilých skautů nezměnilo je výchova hrou. Ovšem vývoj her je opět o kus dále. Není žádnou výjimkou, pokud se používá u her notebook, dataprojektor, dvd-kamera nebo cd-přehrávač.

Kariérní růst
„V dnešní době je velmi těžké děti oslovit a zaujmout. Na děti ze všech stran valí vlny nejrůznější mimoškolních aktivit a  kroužků. Je těžké získat člena a udržet ho.“ Vysvětluje skautská vedoucí. „Každý rok pořádáme nábory v základních školách.“ Dítě jak postupně roste prochází různými fázemi oddílu. Věkové skupině asi od šesti do deseti let se říká „Světlušky“, taková oddílová budoucnost do které se vkládá veškerá naděje oddílu, starší děvčata nazýváme „Skautky“ (asi deset až patnáct let věku). Až dítě dokončí tuto svou dráhu dostane se do tzv. supiny „Rangers“ .V této době už jsou to ostřílené harcovnice, rádci a vedení připravující na opak teď samy program pro nové děti. „Každoroční přírůstek do oddílu je tedy pro oddíl životně důležitý“ vysvětluje dále vedoucí skautek.

Děvčata se schází jednou za týden na tzv. družinovkách. Jednou za dva až tři týdny pořádají víkendovou akci – výpravu – jednodenní, dvojdenní či trojdenní a také zimní a letní tábor.  Tábor je vyústěním celého roku, vyvrcholení. Je to největší a nejdéle připravovaná akce. Tábor skautek trvá zpravidla tři týdny a světlušek dva týdny. 

Během akcí zažívají děti nejrůznější dobrodružství, od podivuhodného světa pohádek a fantasy příběhů až po budoucnost, nebo detektivní příběhy..

Výjimečná kolonka
Skauting je mimořádný a zvláštní kroužek, pokud se mu tedy dá vůbec říkat kroužek, je to taková kolonka sama pro sebe. Skauting je výjimečný. Naučí dítě věcem, které bude v opravdovém světě kolem sebe opravdu potřebovat. Naučí se hledat a udržet přátele, naučí se pracovat v kolektivu, naučí se mít rád lidi kolem sebe, uznávat autority, dokáže diskutovat a řešit problémy, skauting učí samostatnosti, vede k lásce k přírodě… skauting je výjimečný.